Příjmení

Tak moje příjmení vzniklo tenkrát, jak se můj dědeček narodil. Byl hodně malý a jednoho dne si našetřil na foťák. Vždy, když někam šel, musel fotit. Tak mu začali říkat Foťák, ale nakonec z toho vznikl Foltýn.

Příjmení Kociánová vzniklo před 10 000 lety v Kocnově. Byl tam prezident, který rád lovil ryby jménem Kocinky, a proto ostatní lidi chtěli být jako prezident, tak všichni lovili Kocinky. A bydleli v Kocnově se svými manželkami Kociánovými.

Jednou dávno žil jeden syn od krále Romana II. Král dal ale svému synovi jméno Roman. Tuze se mu ale nelíbilo číslování Roman I., Roman II. atd. Svému synovi tedy dal 2. jméno (místo číslování) Ovský. Králův syn měl ještě sestru, která se jmenovala Ovská. Králův syn chtěl zřídit obchůdek se sestrou, který se jmenoval Roman Ovská. Lidé si tento obchůdek oblíbili a po smrti králova syna a jeho dcery dostávaly celé generace po nich druhé jméno místo číslování.

Můj praprapředek dělal obrovský bordel, proto Bordovský.

Moje příjmení Maniš vzniklo podle pracího prášku Vaniš.

Moje příjmení vzniklo tak, že můj praprapraprapředchůdce byl milý, proto Milata.

Hanzelková je podle Hanze Christiana Andersena.

Moji předkové chodili po boku Jana Žižky z Trocnova. (Žingorová)

Moje příjmení vzniklo od vládce z nějakého Říma, že hodně potřebovali kahan. A tak si řekli, že by to mohlo být příjmení. No a ten, kdo ho dostal, tak si přidal ek a z toho vzniklo příjmení Kahánek.

Žil jeden starý pán a říkali mu Pihula, protože měl pihy a přes jednu noc mu všechny pihy zmizely a začali mu říkat Mihula.

Dobiášová proto, že mj praprapředek pořád někoho bil, až ho nakonec dobil k smrti.

Kralovič – moje jméno vzniklo od jednoho krále.

Jednou ráno lovil kocour myši a z ničeho nic vyšla jedna velká vypasená myš a začala utíkat. Najednou kocura chytl jeho pán a myš si řekla: „Aha, to byl starý kocur Macura.“

Moje příjmení vzniklo asi tak, že moji předci měli svoje slavné dny v sobotu, tak nám začali říkat Sobota.